Z oblasti katastru nemovitostí     Z oblasti výstavby RD     Z oblasti inženýrské geodézie

Z oblasti Inženýrské geodézie

  1. Potřebuji před zahájením stavebních prací mít provedeno vytýčení stavby?
  2. Na jaké práce se vztahuje povinnost ověřování výsledků zeměměřických činností?
  3. Co musí obsahovat návrh na kolaudační rozhodnutí?
  4. Co obsahuje geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby?

1. Potřebuji před zahájením stavebních prací mít provedeno vytýčení stavby?

Tuto otázku řeší zákon č. 50/1976 Sb., - Stavební zákon a Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

V § 75 zákona č. 50/1976 Sb., se v odstavcích 1 až 3 praví:

  1. Před zahájením stavby, přístavby, terénních úprav a těžebních prací na povrchu musí stavebník zajistit vytyčení prostorové polohy odborně způsobilými osobami. Výsledky vytyčení musí být ověřeny úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry.{zákon č. 200/1994 Sb.- zákon o zeměměřictví }
  2. Způsob vytyčení prostorové polohy jednoduchých a drobných staveb, terénních úprav a těžebních prací na povrchu stanoví obecně závazný právní předpis.
  3. Vytyčování se provádí podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením.
V § 139b tohoto zákona je vysvětleno, že jednoduchými stavbami jsou:
  • stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví,
  • stavby pro individuální rekreaci,
  • nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m,
  • přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
  • opěrné zdi,
  • podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m.

    • Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodohospodářských děl.

    Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to
  • stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m,
  • podzemní stavby pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m. Za drobné stavby se považují též
  • stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m,
  • oplocení,
  • připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní,
  • nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky apod.

    • Naopak za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodohospodářských děl.


    Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 50/1976 Sb., - Stavebního zákona, upravuje, mimo jiné, podrobnosti povolování, ohlašování, vytyčování a kolaudaci staveb.

    V paragrafu §18 odstavci 1, písmeno b, se praví:
    Projektová dokumentace stavby (projekt), která se předkládá ke stavebnímu řízení, obsahuje zejména

  • celkovou situaci stavby (zastavovací plán) v měřítku zpravidla 1 : 200 až 1 : 500 s vyznačením hranic pozemků a jejich parcelních čísel podle katastru nemovitostí, včetně sousedních pozemků, stávajících staveb na nich, podzemních sítí technického vybavení, a návrh přípojek na inženýrské sítě, vytyčovací výkresy nebo potřebné geometrické parametry, popřípadě další výkresy podle charakteru a složitosti stavby včetně ochranných pásem; u liniových staveb zákres jejich trasy v mapovém podkladu v měřítku 1 : 10 000 nebo 1 : 50 000,
    • V paragrafu §29 - Vytyčování staveb a terénních úprav se praví:

    1. Vytyčování se provádí podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím, stavebním povolením nebo povolením terénních úprav.
    2. O provedeném vytyčení a o stabilizaci pevných bodů vyhotoví ten, kdo vytyčení provedl, vytyčovací protokol, který musí být ověřen podle zvláštního předpisu - zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví.

    2. Na jaké práce se vztahuje povinnost ověřování výsledků zeměměřických činností?

    Ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1., písm. c) Vyhlášky 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon 200/1994 Sb., - zákona o zeměměřictví, se vztahuje na zeměměřické činnosti při:

    1. přípravě staveb,
    2. projektování staveb,
    3. provádění staveb,
    4. dokumentaci a provozu staveb.

    Při přípravě staveb podléhají ověření tyto zeměměřické činnosti:

    1. zhotovení geodetických podkladů,
    2. posouzení úplnosti, správnosti a vhodnosti geodetických podkladů.

    Při projektování staveb podléhají ověření tyto zeměměřické činnosti:

    1. vyhotovení geodetických podkladů pro projektovou činnost nebo doplnění geodetických podkladů,
    2. zhotovení projektu vytyčovací sítě,
    3. zhotovení podkladu pro územní řízení,
    4. zřízení a zaměření všech bodů, které byly použity pro účely projektování a mohou být využity při vytyčovacích, kontrolních a dokumentačních činnostech,
    5. zhotovení vytyčovacích výkresů jednotlivých objektů,
    6. zpracování koordinačního výkresu (výstavby), spolupráce na koordinaci prostorového umístění pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně objektů technického vybavení,
    7. zhotovení projektu měření posunů a přetvoření.

    Při provádění staveb podléhají ověření tyto zeměměřické činnosti:

    1. vytyčení obvodu staveniště se zvláštním právem využití pozemku podle zvláštních zákonů,
    2. zřízení a zaměření bodů vytyčovací sítě a jejich zabezpečení proti poškození nebo zničení, kontrola vytyčovací sítě po dobu stavby,
    3. prostorové vytyčení stavby v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením,
    4. vytyčení stávajících podzemních vedení na povrchu, pokud mohou být dotčena stavební činností,
    5. vytyčení tvaru a rozměrů objektu, s výjimkou drobných staveb v místním souřadnicovém systému stavby, pokud netvoří vlastnickou hranici,
    6. geodetická kontrolní měření, měření posunů a přetvoření objektů,
    7. měření skutečného provedení stavby.

    Při dokumentaci a při provozu staveb podléhají ověření tyto zeměměřické činnosti:

    1. zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby
    2. geodetická bezpečnostní měření posunů a přetvoření, geodetická bezpečnostní měření, zejména jeřábových drah a geodetická kontrolní měření, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy,
    3. pořízení a doplnění geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů.

    Polohové a výškové zaměření veškerých podzemních staveb a zařízení se provádí vždy před zakrytím.

    3. Co musí obsahovat návrh na kolaudační rozhodnutí?

    1. jméno (název) a adresu (sídlo) navrhovatele,
    2. označení a místo stavby,
    3. datum a číslo jednací stavebního povolení, popřípadě povolení změny stavby před jejím dokončením,
    4. předpokládaný termín dokončení stavby,
    5. termín úplného vyklizení staveniště a dokončení úprav okolí stavby,
    6. údaj, zda bude prováděn zkušební provoz a dobu jeho trvání.

    K návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí se podle potřeby doplní

    1. popis a zdůvodnění provedených odchylek od územního rozhodnutí a stavebního povolení,
    2. u stavby, na které jsou geodetické práce zajišťovány úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem{zákon č. 200/1994 Sb.- zákon o zeměměřictví} doklad o zajištění souborného zpracování dokumentace geodetických prací (u podzemních sítí technického vybavení ještě před jejich zakrytím),
    3. geometrický plán podle předpisů o katastru nemovitostí; tento doklad se nepřipojí, pokud nedochází ke změně vnějšího půdorysného ohraničení stavby, a u drobných staveb,
    4. u stavby, v níž bylo nebo má být zabudováno jaderné zařízení, povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle zvláštních předpisů,
    5. doklady o jednání s orgány státní správy, pokud byla předem o stavbě vedena, a rozhodnutí, stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě jiná opatření dotčených orgánů státní správy vyžadovaná zvláštními předpisy včetně dokladů o splnění požadavků na ochranu zdravých životních podmínek.

    4. Co obsahuje geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby?

    Ve Vyhlášce č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, je v § 45 - Dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace stavby (pasport), uvedeno:
    1. Dokumentace skutečného provedení stavby, jejíž pořízení nařídil stavební úřad, obsahuje zejména
      1. údaje o účelu a místu stavby, jméno (název) a adresu (sídlo) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv a údaje o rozhodnutích o stavbě; pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,
      2. situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy se zakreslením polohy stavby a vyznačením vazeb na okolí, zejména odstupů od hranic pozemku a od sousedních staveb a napojení na pozemní komunikace a síť technického vybavení,
      3. stavební výkresy vypracované podle skutečného provedení stavby s příslušnými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného, popřípadě uvažovaného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr,
      4. technický popis stavby a jejího vybavení.

    2. Zjednodušená dokumentace (dále jen "pasport") stavby obsahuje zejména
      1. údaje podle odstavce 1 písm. a) a d),
      2. situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností.

    3. Dodatečně pořízená dokumentace skutečného provedení stavby nebo pasport stavby se předkládají stavebnímu úřadu ve dvou vyhotoveních; není-li stavebním úřadem obecní úřad v místě, ve třech vyhotoveních.
    4. Po přezkoumání stavebním úřadem a případném doplnění, změně nebo přepracování stavební úřad dokumentaci podle odstavce 1 nebo 2 ověří. Po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníku stavby a obecnímu úřadu, v jehož územním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem.
    5. Ověřená dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověřený pasport stavby nahrazuje dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení; při ověření dokumentace skutečného provedení stavby nebo pasportu stavby se kolaudační rozhodnutí nevydává.



    Ve vyhlášce č. 31/1995 Sb., Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon
    č. 200/1994 Sb. , o zeměměřictví, v § 13 - Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě, odst. 5, písm. a),
    je popsáno, co má obsahovat geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby:
    1. číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě,
    2. polohopis s výškovými údaji zpravidla v měřítku 1:200, 1:500 nebo 1:1000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě,
    3. měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů,
    4. technickou zprávu.

    Nejčastější otázky z oboru Z oblasti katastru nemovitostí